Kdysi jsem bývala hodně nemocná. Pořád dokola se mi opakovaly ty stejné nemoci. Zánět močových cest, alergie, astma. Močové cesty byly asi to největší psycho… Moc to bolelo a od 15 do 24 se mi to pořád opakovalo. Byla jsem úplně nešťastná. Pořád do mě ládovali antibiotika.

Jednou jsem řekla STOP – už nechci. A dala jsem si lichořeřišnici (něco ve mě už volalo po bylinkách). Bylo to lepší, ale ještě to nebylo ono.

Pak jsem v roce 2016 (tuším) odešla od bývalého přítele a přestaly všechny tyhle problémy úplně a astma taky odeznělo. A pak mi to došlo!

Neměla jsem moc nad svým životem. Žila jsem podle návodu společnosti a toho, co po mě kdo chtěl. Né podle své duše – né podle sebe. Byla jsem ne-mocná. Ale díky za to! Nemoci jsou super. Ukazují nám náš potenciál a naši cestu tak, že nám říkají co máme změnit, udělat jinak atp.

Prostě nám chtějí ukázat, jak vyléčit svou duši a tím i své tělo. Po tom odchodu jsem se učila být sama. Učila jsem se poznat samu sebe. Dělám to dodnes. Potenciál každého z nás je nekonečný. Jen mu musíme dovolit se projevit. Prostě naslouchat a respektovat svou duši bez ohledu na mínění společnosti.

Právě proto jsem natočila toto povídání na téma duše.

A co se stalo, když jsem si začala naslouchat?

Když jsem časem poznala opravdový sex z lásky, přestaly záněty i tyhle nemoci spojené s vagínkou .

Když jsem se přestala “dusit” v nefunkčních vztazích, astma odeznělo.

Poslední alergii na kočky mi vyřešil náš kocour. Prostě se k nám nastěhoval a já si řekla, že moje tělo se s tím vypořádá samo, bez léků. A měla jsem pravdu!

Teď jsem dostala alergii na bordel a plný koš. Fakt! Když mám doma hodně odpadu na třídění, začnu blbě dýchat. Tak se konečně učím vážit si věcí a zároveň je nehromadit. Objevuju potenciál materiálního světa… Učím se zjišťovat jaké věci doopravdy potřebuji a které mi už neslouží. Prostě co je třeba “vytřídit”. A pak to přestane. Vím to