Budu se svým dvojplamenem?
Otázka, na kterou se na konzultaci všichni ptají. Ti, kteří do vztahu s dvojplamenem teprve vstoupili, mají nádherné, zamilované a jiskřící očička, kdy o tom druhém mluví jako o čistém zázraku. A z celého srdce si jen přejí být stále s ním. A ono to většinou z nějakého (jakéhokoliv důvodu nejde). Vždycky tam existují nějaké překážky, které jako kdyby nedovolují, aby ti dva spolu byli.
Ale když se na to podívám ryzí pravdou a pohledem takovým, že se nám realita utváří přesně podle našich myšlenkových vzorců a vnitřního světa, tak se ptám. Opravdu tomu brání překážky vnější?
Myslím si totiž, že ne. Podle mě nám v bytí spolu brání strach z toho, jak moc tento vztah citlivý a velkolepý, a pro nás je to v podstatě nekomfortní, až děsivé. Máme strach, že když cokoliv uděláme, přijdeme o toho druhého. Chceme být co nejvíce dokonalí, protože právě náš dvojplamen se jeví jako ten nejdokonalejší pro nás. A hlavně on jako první člověk za náš život vidí naši opravdovou dokonalost a my vidíme tu jeho opravdovou dokonalost.
Pamatuju si sama, když jsem se dívala na mou druhou polovinu a říkala jsem si: Jak je tohle možné? On je naprosto dokonalý. Všechno na něm je pro mě naprosto ohromující. Jak je možné, že si takový úžasný muž vybral právě mě? A v tu chvíli tam nastoupilo mé nízké sebevědomí, které mi řeklo „Přesně, teď jsi na to kápla. Jak by tě takový úžasný muž mohl chtít. Beztak tě jen vodí za nos, protože chce pořád zažívat jen ten neuvěřitelný sex, který spolu máte.“ A právě tam byly pochybnosti a můj pošramocený vnitřní svět. Vnitřně jsem odmítala uvěřit, že existuje někdo, kdo by mohl být tak úžasný a zároveň mohl milovat právě mě. Vlastně jsem vůbec nevěřila tomu, že by mě někdo mohl milovat. Takže z tohoto pocitu nemilovatelnosti nastoupil strach, že miluji jen já. Tehdy, když mi došlo, co v něm mám, a jaký je pro mě velkolepý, tak mi došlo, že bez něj nechci žít.
V tu chvíli se naše karty obrátily a on se začal stahovat přede mnou. A já byla ta, kdo toho druhého začal uhánět.
(Tehdy jsem nevěděla, že je to můj dvojplamen. Byla jsem přesvědčena o tom, že to je ten pravý muž pro mě. Muž, na kterého celý život čekám. Protože v meditacích se mi vizualizovaly naše budoucí společné zážitky, dokonce mi i ve snu o něm chodili informace do té doby, než jsem ho potkala. Dokonce jsem i obdržela informaci o jeho jméně. Zpětně jsem se s ním o tom bavila (po čtyřech letech odloučení) a přiznal se mi, že když jsem se za ním v roce 2019 přestěhovala, tak to na něj bylo moc. Cítil velkou zodpovědnost za mne i za mou dceru a za jeho děti a snažil se hodně vydělávat a vlastně přišel o svou svobodu. A z toho přetlaku domnělých povinností a přehrše mé pozornosti a lásky začal utíkat a „nechodit domů“. A já na to zareagovala útěkem.)
Můžeme být tedy společně s dvojplamenem spolu?
Myslím si, že fyzicky nejde být spolu, protože si musíme uvědomit, že jsme spolu JEDNA DUŠE a spolu jsme doopravdy pořád. Jsme si napořád tak blízko, že i ten fyzický kontakt je vlastně ještě dál, než ta úroveň duchovní a energetická.
Myslím, si, že tato životní zkušenost nám přišla jen otevřít oči a dveře do světa, který byl do té doby za hranicí našeho chápání. Přišel nám ukázat, jak kouzelný tento svět vlastně je a my jsme k tomuto kouzelnu do té doby měli jen minimální přístup. Myslím si, že náš dvojplamen je první člověk, který nás doopravdy vidí a vidí v nás náš plný potenciál. Myslím si, že náš dvojplamen ve fyzické realitě nám přišel z našich životů vymazat vše nefunkční, spálit v nás naše sračkoidní přesvědčení a názory a strhnout z nás velmi hrubou vrstvu iluze, ve které jsme žili nebo žijeme.
A tohle se mu vlastně pořádně povede až poté, co zmizí a my zažijeme tu největší bolest na světe. Tak právě z té bolesti povstaneme jako fénix z popela. Noví, vylepšení a mnohem silnější.
A jednou pak v pokoře přijmeme to, že on je naše druhá polovina, že jej stále a pořád cítíme, že si ho vážíme, ctíme ho a stále milujeme, ale že není třeba spolu být, protože tu bolest, kterou nám naše fyzické spojení vytváří, už nemáme zapotřebí zažívat.
Jestli si o tom chcete popovídat, můžeme… Na toto téma jsem schopná udělat konzultaci. Jen ode mě nečekejte nic než můj surový pohled a vnímání tohoto fenoménu.
Prodejní formulář je vytvořen v systému SimpleShop.cz.
4 komentáře. Nechte nové
Tohle je síla, totální síla…
Pořád se mi honí hlavou, že by bylo lepší se vůbec nepotkat…přišel mi do Života, když mi nic nechybělo.. Vyřešila jsem si svůj starý, nefunkční život a vletěla do nové kapitoly… plné krásy a splněných snů, přání se mi plnila na počkání…byla jsem šťastná, tak lehká…a pak přišel ON….a udeřil blesk, šlehaly jiskry a rozhorely se ohně…a Já se ze začátku tak moc bála..toho, že je vše až tak moc dokonalé než aby to byla pravda..ale zároveň tam bylo něco víc, něco, co jsem doposud s žádným mužem nezažila… Šílené pocity, neuchopitelné rozumem…celá jsem vibrovala… zažila jsem ty nejhezčí okamžiky svého života..dovolila jsem si to prožít naplno..připadala jsem si krásnější, byla jsem tak šťastná… rozuměli jsme si od první chvíle, ty polibky, každý jeho dotek ve mě vyvolal výboj energie… Ta jeho slova, gentlemanské gesta… V těch pohledech bylo vše…nikdo z nás nechápal, co se děje…ale bylo TO tam….měla jsem pocit, že jsem potkala Lásku svého života….
A před měsícem se rozloučil….
Po tom všem krásném, po těch zážitcích, po všech těch slovech, která z jeho strany plánovala další společné chvíle…. Ze dne na den ukončil kontakt 💔💔 a já nepochopila nic…. Nikdy mě víc nebolelo srdce…jako bych se rozpadla na kusy a nevím, kdo jsem…nechápu nic…a mé otázky..mě zavedly až sem… Dvojplamen říkáte? Bolí to moc…a já mám pocit, že už nikdy nic nebude jako dřív…. snažím se zapomenout, snažím se jít dál..ale pořád ho někde okolo sebe cítím….💔💔
Krásný den M.,
pokud máte pocit, že je to Váš dvojplamen a pokud souzníte s tímto textem, tak je velmi pravděpodobné, že to tak doopravdy je. Počítejte s tím, že Vaše napojení na něj bude trvat delší dobu (u mne to trvá už pět let).
Pokud on je ve fázi, kdy před vámi utíká a vy jste ta, kdo ho „nahání“ ať už reálně nebo pouze energeticky (máte na něj stále nutkavé myšlenky, cítíte, že byste s ním měla být ve fyzickém kontaktu, atp.), tak on před Vámi bude „utíkat“ tak dlouho, dokud se nevyčerpáte. Až se vy úplně vyčerpáte a přestanete mít zájem, role se obrátí.
A pozor! Nejde to „ojebat“…. To, že se tak vyčerpáte, až to vzdáte nejde do hlavy nastavit, to se prostě musí stát. Co pomáhá, aby se ten proces urychlil, tak je to, když si nebudete dělat zábrany a prostě si dovolíte se do něj „zbláznit“ naplno.
Pac a pusu
Veronika Soleil
Moc Vám děkuji za odpověď 💚
Popravdě jsem o dvojplamenech neměla ani tušení…
Až když se stalo, co se stalo… A dovedlo mě to k takovým stavům, které jsem v životě doposud nezažila… Nutilo mě to hledat a pátrat a dostat nějaké odpovědi… A narazila jsem na téma dvojplamenů a tam jsem poznala svou situaci… A poznala jsem také ten fakt, že opravdu nic neojebu, nepřikážu si, neutnu na sílu, neurvu rozumem, nezbavím se těch pocitů…je to doslova očistec ..
Jsem v té nejčerstvější fázi separace a je to stále horská dráha i když si zrovna dnes myslím, že jsem na tom lépe než na začátku… nicméně stále mám ten pocit, že je nějakým způsobem okolo mě..i když pozornost dávám jinam… mám u nás pocit jakési věčnosti a neoddělitelnosti i když to tak v realitě vůbec nevypadá…je to opravdu zvláštní…někdy mám pocit, že jsem se úplně zbláznila..ale tam někde uvnitř prostě Víte….
Děkuji za Vaše články… můžu z nich čerpat pro sebe 💚
Já děkuji za vaše komentáře, jsem velmi šťastná, že vám články nějakým způsobem pomáhají. A nezapomeňte – nejste blázen. Jen jste potkala svou druhou půlku duše a ono je to tak trochu mimo o proti dosavadnímu chápání světa i sebe sama. Takže bude jen chvilku trvat, než se to otřepe a než to vše pochopíte tak, jak potřebujete.